Zlínské muzeum získalo pro Ploštinu cenné písemnosti

Zlínské muzeum získalo pro Ploštinu cenné písemnosti

Letošní otevření zrekonstruovaných i nově otevřených objektů komplexu na Ploštině se těšilo velkému zájmu, ale neslo s sebou i mnohá očekávání. Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně, které je správcem národního kulturního památníku obětí 2. světové války, objektu nového návštěvnického centra i jednoho ze zdejších stavení, pečlivě sledovalo počty návštěvníků i jejich ohlasy na nové expozice.

Dnes už je zřejmé, že zdánlivě uzavřené téma válečných událostí, při nichž byla Ploština vypálena, a v plamenech našlo smrt 24 zdejších obyvatel, umí stále veřejnost oslovit. V první sezóně si sem našlo cestu přes 10 000 návštěvníků.

„Obzvlášť nás těší skutečnost, že se naplnily i další naděje, které jsme do své práce vkládali,“ říká Ondřej Machálek, jeden z autorů nových expozic. „Pod dojmem z návštěvy se nám ozvalo několik pamětníků a jejich příbuzných, kteří doplnili naše informace či sbírkové fondy o mimořádně zajímavé a cenné položky.“

Posledním a opravdu mimořádným přírůstkem je písemná pozůstalost po Rudolfu Lenhardovi (1918-1950), účastníkovi partyzánského hnutí a člena protikomunistické odbojové skupiny Světlana, jenž se aktivně zasadil o poválečné znovuvybudování Ploštiny a zaopatření tamních obyvatel.

Rudolf Lenhard, rodák z Horní Lidče na Vsetínsku, pracoval před válkou jako dělník při stavbě železniční dráhy, později nastoupil jako úředník do vsetínské Zbrojovky. V lednu 1945 se připojil k 1. československé partyzánské brigádě Jana Žižky, po válce vstoupil do KSČ, byl členem Partkolu (výrobní družstvo PARTyzánský KOLektiv) a jako místní funkcionář Sdružení českých partyzánů vyřizoval například důležitou agendu žádostí o oficiální uznání účasti v odboji, což tehdy přinášelo řadu výhod, včetně nároku na lepší sociální zabezpečení. Na Vsetíně se Rudolf Lenhard seznámil s Marií Vajdovou, učitelkou na tamní zimní rolnické škole, která pocházela z Tovéře u Olomouce. Brzy začali plánovat společný život.

Rozčarován a nespokojen s poúnorovým vývojem začal Rudolf Lenhard a spoluorganizovat odbojovou skupinu Světlana, která se záhy rozrostla do podoby největší protikomunistické odbojové skupiny u nás. Ve skupině vykonával funkci náčelníka štábu a velitele podskupiny Světlana-Makyta. Světlana sdružovala zejména bývalé partyzány a jejich spolupracovníky. Bohužel brzy do sítě pronikli agenti Státní bezpečnosti, kteří na základě získaných poznatků připravovali její úplnou likvidaci. Ve své činnosti se „Světlanáři“ zaměřovali na tisk a distribuci protirežimních letáků, sběr zpravodajských informací, pomoc perzekvovaným rodinám a shromažďování zbraní k budoucímu ozbrojenému vystoupení.

Poté co v lednu 1949 pojal Rudolf Lenhard podezření, že došlo k průniku agentů do skupiny, odešel do ilegality, kde pracoval až do svého zatčení v dubnu 1949. Po krutých výsleších a veřejném soudním monstrprocesu, jenž se konal o rok později v sále Velkého kina ve Zlíně, byl Rudolf Lenhard odsouzen k trestu smrti, jeho snoubenka Marie Vajdová ke dvaceti letům odnětí svobody.

Ještě před zatčením stačili ukrýt písemné dokumenty na statku u Vajdů v Tovéři, kde pod podlahou slepičárny zůstaly až do počátku 60. let. Odtud jej tajně v noci vykopal bratr Marie Vajdové Josef a uložil na půdu, kde materiály setrvaly až do nedávné doby. Miroslava Klímová, neteř Marie Vajdové, a její dcera Ing. Marta Šubrtová, se nyní rozhodly materiály předat zlínskému muzeu.

„Velice si jejich kroku vážíme, moc to pro nás znamená,“ říká o daru Ondřej Machálek. „Rádi bychom právě i za podpory veřejnosti na Ploštině postupně soustředili dostupné materiály týkající se odbojové činnosti a událostí, které se v regionu odehrály za 2. světové války. A jak je vidět, stranou pozornosti muzejníků by neměly zůstat ani události poválečné, problematika 3. odboje a zločiny komunistického režimu obecně.“

Pokud víme, tajný partyzánský archiv měli před námi k dispozici jenom pedagogové ze Střední školy průmyslové, hotelové a zdravotnické v Uherském Hradišti, kteří jej využili při výuce a které inspiroval k natočení dokumentárního filmu Světlana - příběh velké a tragické lásky v kulisách třetího odboje (2017). Odborné pracovníky muzea nyní čeká pořízení základního soupisu, poté budou vybrané dokumenty zapsány do historické podsbírky muzea. Teprve po základním zpracování může být fond využíván badatelsky.

Pracovníci ploštinského památníku budou postupně digitalizovat jak písemnosti Rudolfa Lenharda, tak další související fondy ze sbírky Muzea jihovýchodní Moravy, stejně jako historické dokumenty zapůjčené pamětníky nebo jejich rodinnými příslušníky. Ploština tak začíná psát zcela novou kapitolu své historie.

ing. Silvie Lečíková, vedoucí obchodního oddělení MJVM Zlín

Mgr. Ondřej Machálek, historik, etnograf

popisky k fotografiím (c) MJVM ve Zlíně

1. Marie Šubrtová a Miroslava Klímová z Tovéře (okres Olomouc) při předávání pozůstalosti R. Lenharda do sbírek zlínského muzea, 6. října 2023. Foto: R. Ševčík, 2023

2. Legitimace Sdružení českých partyzánů patřící R. Lenhardovi.

3. R. Lenhard při projevu, prozatím neznámá událost.

4. Dekret o udělení Odznaku československého partyzána R. Lenhardovi, 28. prosince 1946.

5. Dopis Ladislava Mňačka, tehdejšího redaktora Rudého práva, R. Lenhardovi ze dne 13. listopadu 1947, přední a zadní strana dopisu.

6. Dopis psaný neviditelným inkoustem.