ŽIVOTICE - 80 let

Výročí životické tragédie

Už 80 let uplynulo od neděle 6. srpna roku 1944, kdy příslušníci těšínského a katovického gestapa za asistence německého četnictva, jednotky wehrmachtu a členů pomocné četnické stráže zavraždili v Životicích (dnes součást Havířova) 36 občanů z obce a okolí. Záminkou byla odplata za útok polských partyzánů a přepad životické hospody, při němž zahynuli tři těšínští gestapáci. Jednalo se však především o nacistickou likvidační akci namířenou proti zdejšímu neněmeckému obyvatelstvu (Čechům a Polákům). Žádný ze zavražděných neměl s partyzánským přepadem nic společného. Desítky dalších obyvatel byly gestapem odvedeny do koncentračních táborů, odkud se vrátily jen čtyři osoby.

„Několik týdnů po tragédii dostali příbuzní obětí oznámení, aby si přišli na obecní úřad vyzvednout úmrtní listy. Přetvářka německých úřadů zašla ve věci životických vražd až do krajnosti. Matriční záznamy bludovického obecního úřadu uvádějí totiž jako příčinu smrti ve 25 případech náhlou srdeční smrt, v 7 případech srdeční mrtvici, ve 3 případech srdeční slabost a v 1 případě kombinovaně srdeční slabost i srdeční mrtvici. Na vystavených úmrtních listech je doba úmrtí určena jen přibližně rozsahem několika ranních hodin oné hrozné neděle 6. srpna 1944, okolnosti smrti jsou v příslušné rubrice vysvětleny jen lakonickou poznámkou "Näheres unbekannt", nic bližšího není známo.“ (MEČISLAV BORÁK, Svědectví ze Životic, 1999, s. 39)

Událost obyvatele Těšínska mimořádně krutě poznamenala, protože se dotkla nejen Životic, ale i Horní a Dolní Suché, Dolních Bludovic a Dolního Těrlicka, odkud oběti pocházely. Jednalo se o nejmasovější vraždu na území Těšínského Slezska v období II. světové války. Jako trvalá připomínka obětí nacistické zvůle slouží od roku 1982 Památník životické tragédie, který spravuje Muzeum Těšínska.

Ondřej Machálek, MJVM

Foto:

Ze slavnostního odhalení Památníku obětem nacistického teroru v Životicích se sousoším Matky od Franciszka Świdra, 25. 9. 1949. Akce se zúčastnily tisíce osob.

Foto Karol Kaleta, Muzeum Těšínska.