Řezbář a betlemář František Vrzalík

Významné výročí valašského řezbáře a betlemáře FRANTIŠKA VRZALÍKA

(* 9. 12. 1872 ve Zlíně-Cigánově – † 20. 8. 1949 na Zlínských Pasekách)

Ing. Ivan Hejtmánek, Spolek českých betlemářů – Betlemáři Valašska

V prosinci letošního roku uplyne 150 let od narození jednoho z nejvýznamnějších valašských tvůrců betlémů, lidového umělce a řezbáře  Františka Vrzalíka. Jeho umělecké začátky ovlivnil  řezbář -  samouk Bedřich, profesí malíř pokojů, který pobýval u pekaře Vrzalíka v nájmu a přivydělával si v zimě tvorbou a prodejem sakrálních předmětů. Ten ukázal nadanému chlapci jak pracovat s nožem a později i dláty, která chlapci zakoupil jeho otec. Zlínská pokračovací škola umožnila F. Vrzalíkovi získat nejen teoretické a praktické vzdělání, ale také nahlédnout do světa umění. Ve škole měl možnost pracovat podle vzorů sakrální tvorby vídeňských mistrů, které obstaral pro školu tehdejší zlínský starosta Mikuláš Kašpárek. Vrzalík se však zpočátku věnoval především tehdy modernímu dekorativnímu nábytkářskému řezbářství. Později pracoval v Baťových závodech jako dřevomodelář a zhotovoval dřevěné modely pro výrobu odlitků ševcovských strojů. Část života strávil na Kyjovsku. Po svém návratu se usadil na Zlínských Pasekách, kde si postavil malý domek, v němž žil skromně až do konce svého života. Dvakrát se oženil a vychoval celkem šest dětí. Ve stáří trpěl hluchotou, a takového ho zde v roce 1940 našel zlínský advokát, rodák z Prahy JUDr. Ladislav Rutte (* 5. 5. 1893 v Praze – † 3. 2. 1967 ve Zlíně), nadšený folklorista, sběratel lidového umění a zakladatel Slováckého krúžku. Pro své gajdy potřeboval vyřezat kozlí hlavičku, což František Vrzalík ochotně zhotovil. Tak bylo díky této návštěvě objeveno pro širší veřejnost rozsáhlé řezbářské dílo, které zaplňovalo celý Vrzalíkův malý domek, a započala také devítiletá spolupráce při tvorbě betlémů. V bohatých sbírkách sběratele lidového umění Dr. Rutteho se nacházel m. j. také betlém řezbáře Antonína Staroveského (* 1827 – † 1917), významného řezbáře z Příbora, který měl Vrzalíkovi posloužit  jako předloha pro vytvoření Valašského betléma.

Ke spolupráci přizval Dr. Rutte také, v té době již známého grafika, spisovatele a akademického malíře Jana Kobzáně (* 9. 7. 1901 v Liptále – † 10. 10. 1959 na Soláni). Ten, inspirován figurami Staroveského (a pravděpodobně i známými frenštátskými malovanými betlémy)  vytvořil jednoduché, tuší provedené grafické předlohy Svaté rodiny, betlémských zvířátek a především valašských darovníků, pastýřů ovcí, zbojníků – strážců hranic Portášů a dalších postav např. muzikantů s tradičními valašskými nástroji. Několikaletá spolupráce Dr. Rutteho motivovala lidového řezbáře Františka Vrzalíka k vytvoření velmi cenných děl především v oblasti figurální tvorby. První  exemplář Valašského betléma pro Dr. Rutteho zhotovil  F. V. v roce 1940 a věrně v něm dokázal řezbou v lipovém dřevě,  bez polychromie, zobrazit všechny krajové prvky. Celkem 111 figur lidských postav, zvířat a další objekty vytváří velmi dokonalý soubor znázorňující narození Krista v chudé stáji. Figury o výšce okolo 25 cm jsou oděny v místním, valašském kroji. Jen postavy Tří králů – mudrců z východu, jejichž oděvy jsou zdobené krásnými draperiemi, a také dary, které nesou novorozeněti, ukazují vznešenost a bohatství.

Ve 40. letech 20. stol. vytvořil Vrzalík dle informací pamětníků, několik verzí Valašského betléma. Známé byly až do prosince 2021 pouze dvě. Již uvedený betlém se 111 objekty, které po smrti Dr. Ruteho v r. 1967 získal  pro Valašské muzeum v přírodě v Rožnově p. R. tehdejší jeho ředitel Ing. Jan Rudolf Bečák. Druhou verzi tohoto vzácného díla, obsahující 87 objektů, která vznikla pravděpodobně až po 2. svět. válce, věnoval Dr. Rutte do sbírek dnešního Muzea JV Moravy ve Zlíně. O dalších Vrzalíkových betlémech se hovořilo v odborných kruzích, avšak nikdo další dílo neviděl. Ve snaze představit betlémy Františka Vrzalíka široké veřejnosti v roce jeho jubilea narození před 150 léty,  využili Betlemáři Valašska příležitost velké vánoční výstavy betlémů 2021/2022 v galerii Brillovka v Rožnově p. Radhoštěm. Vystaveny byly oba Valašské betlémy z muzejních sbírek. Organizátory výstavy však čekalo obrovské překvapení. Velmi aktivní člen SČB a jeho regionální pobočky Betlemáři Valašska, vášnivý sběratel a obdivovatel betlémů, organizátor každoroční „Betlémské cesty“ ve Štramberku Pavel Jurák poskytl do historické části výstavy také jeden z betlémů své sbírky – Historický betlém z Vizovic, datovaný do let 1882–1888. Sběratel zakoupil tento betlém ve starožitnictví v roce 2010, s výše uvedeným popisem.

Kurátor a kustod výstavy byli od prvních okamžiků po instalaci přesvědčeni, že se jedná o třetí verzi díla Františka Vrzalíka, tentokrát čtyřicetifigurkové. To potvrdila ještě v průběhu výstavy provedená srovnávací studie všech tří děl vč. porovnání řezbářova tvarosloví v průběhu jeho tvorby i časové posloupnosti. Spolková výstava Betlemářů Valašska v Rožnově p. R.  tak o Vánocích 2021 přispěla k objevení Valašského betléma, který byl dosud uváděn se zcela jiným příběhem. Z plodné spolupráce Dr. Rutteho s Františkem Vrzalíkem vznikl ve 40. letech minulého století ještě jeden vzácný betlém. Kreslený návrh Českého betléma zhotovil sám Dr. Rutte, který také figurky vysoké do 25 cm, vyřezané z lipového dřeva mistrně Františkem Vrzalíkem  barevně dozdobil akvarelem. Charakteristické jsou postavy známé z českých betlémů, řemeslníci a darovníci z české vesnice. I tento betlém mohou vidět obdivovatelé betlémů příležitostně na výstavách ve Zlínském kraji, neboť je součástí velmi rozsáhlé sbírky z tvorby Františka Vrzalíka v Muzeu JV Moravy ve Zlíně. Díky starostlivé péči etnografů a kurátorů sbírek betlémů Valašského muzea v přírodě v Rožnově p. R. a Muzea JV Moravy ve Zlíně a dnes i zásluhou sběratele, člena SČB, zůstávají tři Valašské betlémy a Český betlém, vynikající řezbářská díla lidového umělce Františka Vrzalíka zachována jako vzor pro mladší generace řezbářů, tvůrců lidových betlémů na Valašsku.

(psáno pro časopis Betlémář (vydává Spolek českých betlemářů). Publikováno se souhlasem autora.

Použité prameny:

LIĎÁK Petr, Valašský betlém Františka Vrzalíka, archiv VMP v Rožnově p. R., nedatováno.

PRUDKÁ Alena, Český betlém Františka Vrzalíka ve sbírce Muzea jv Moravy ve Zlíně, Acta muzealia 2006, č. 1-2 s. 131-132.

RUTTE Ladislav, Lidový řezbář František Vrzalík a jeho Valašský Betlém, archiv VMP v Rožnově p. R., 1967.

HEJTMÁNEK Ivan, Výstava betlémů v Brillovce, magazín OKO Beskyd by R. S. 9. 1. 2022.

HEJTMÁNEK Ivan, Výstava betlémů v galerii Brillovka, časopis SČB Betlemář č. 82, r. 2022.

Fotografie:

Tři známé verze Vrzalíkova Valašského betlému: 1. Sbírka Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, 2. Sbírka Muzea jihovýchodní Moravy ve Zlíně, 3. Soukromá sbírka P. Juráka. Archiv Spolku českých betlemářů, regionální pobočky Betlemáři Valašska.