Nenechte si nic uniknout!
Budeme Vám posílat novinky a informace z muzea přímo do Vaší e-mailové schránky. Tím pádem budete vždy vědět co připravujeme a nic Vám už neunikne!
ORIENTAČNÍ BĚH NESLYŠÍCÍCH
Úvod
Orientačním závodům se mohou věnovat i naši neslyšící spoluobčané. Specifikum je zejména v komunikační bariéře mezi neslyšícími a zdravou populací. Neslyšící mají vlastní jazyk, zcela odlišný od řečové komunikace. Neslyšícím je znaková řeč vlastní a mezi sebou ztrátu sluchu jako handicap vůbec nepociťují. Neslyšící sportovci soutěží všichni v jedné kategorii postižení, nejsou již dále členěni do zdravotních kategorií, jako je tomu u většiny ostatních typů postižení.
Průběh závodu
První na co závodníci narazí po startu závodu je oranžovobílá krabička bez čísla značící mapový start a na mapě je zobrazena jako trojúhelník. Odtud už hledají svou první kontrolu označenou na mapě jako kolečko s číslem 1. Až ji najdou, zkontrolují si číslo na oranžovobílé krabičce, zda odpovídá s číslem uvedeným na popisku. Je to správná kontrola a závodníci mohou postupovat na další kontroly podle čísel. Může se stát, že například ze třetí kontroly závodníci omylem půjdou na pátou kontrolu a vynechají čtvrtou. Není konec závodu. Můžou se podle páté kontroly zorientovat a vrátit se ke čtvrté kontrole (nemusí už ke třetí kontrole), ale potom musí k páté kontrole a označit ji znovu. Po označení poslední kontroly závodníci najdou na mapě ještě dvoukolečko, to je cíl.
Cílem orientačního běhu neslyšících je najít všechny kontroly na mapě, neztratit se a vrátit se v pořádku do cíle. Pro vyhrávání v závodech je třeba dobře kombinovat rychlý běh a mapovou orientaci v prostoru. Orientační běh neslyšících má podobně jako v pěším orientačním běhu (OB) tři typy tratí.
První je sprint, který se většinou koná ve městě mezi budovami a v přilehlých parcích nebo v lesíku. Mapa je hodně přiblížená, více podrobná, v měřítku 1 : 4000 – 1 : 5000, tzn. jeden centimetr na mapě se rovná 40-50 metrů ve skutečnosti. Délka tratí je podle kategorie kolem 1-3 km, obsahuje hodně kontrol.
Druhý typ je krátká trať (middle). Mapa je v měřítku 1 : 7 500 – 1 : 10 000, tzn. 1 cm = 75 až 100 metrů. Kontroly jsou více u sebe a lépe schované v krajině.
Posledním typem je klasická trať (long), kde jsou kontroly většinou hodně od sebe a je jich méně, takže je to hlavně o běhu. Mapa je většinou v měřítku 1 : 10 000 – 1 : 15000, tzn. 1 cm = 100 až 150 metrů, takže je méně podrobná a více vzdálená.
Potom zde samozřejmě patří štafety.
Historie
První zmínka o neslyšícím OB je z roku 1992. V tomto roce závodník a člen TJ Slovan Zlín Libor Hubáček reprezentoval naši republiku na ME v Rusku. V prvním závodě tohoto mistrovství se stal mistrem Evropy na krátké trati. V roce 1995 do OB neslyšících vstupuje Jiří Janda, který zakládá Pražský klub neslyšících, jehož zástupci mohou oficiálně běhat orientační soutěže. Na počátku 21. století objevuje Jaroslava Vondrouše (SKN HK % ˗ Sportovní klub neslyšících Hradec Králové) a Josefa Procházku (PSKN ˗ I. Pražský sportovní klub neslyšících), kteří společně s Liborem Hubáčkem vytvořili jádro reprezentace. Tito tři orientační běžci získali mnoho medailí na závodech mistrovství České republiky. Nejlepší výsledky dosáhli ve štafetách díky vyrovnanosti všech tří členů výpravy. Po roce 2013 zůstal v reprezentaci pouze jeden aktivní člen Josef Procházka. Během následujících pěti let došlo ke generační obměně dospělé reprezentace a podařilo se vytvořit i ženskou část reprezentace.
Mezi kluby, které v současnosti podporují OB neslyšících, patří: I. Pražský sportovní klub neslyšících, Sportovní klub neslyšících Hradec Králové, Sportovní klub Olympia Praha sluchově postižených sportovců, Sportovní klub SKIVELO neslyšících Olomouc.
MISTROVSTVÍ ČESKÉ REPUBLIKY (MČR)
Jedná se o jednorázový závod, při kterém vítěz získá titul Mistra České republiky v dané disciplíně. Soutěží se v těchto disciplínách ˗ sprint, krátká trať (middle) nebo klasická trať (long). Klasická trať (long) je v programu MČR od roku 1996. Hned při prvním MČR zvítězil Libor Hubáček (Slovan Zlín). Ještě z této trati přivezl dvě zlata, šest stříbrných a čtyři bronzové medaile.
Závody na krátké trati (middle) probíhají na MČR od roku 2004 a disciplína sprint je od roku 2010. Od roku 2015 sbírají medailové úspěchy na MČR také ženy: Anna Formánková (Olympia), Marie Pangrácová (Olympia), Anna Pangrácová (Skivelo)
ČESKÝ POHÁR NESLYŠÍCÍCH (ČPN)
Jedná se o seriál závodů. Součástí závodů ČPN mohou být považovány i závody MČR.
Mezinárodní úspěchy českých OB neslyšících
První ME, které se uskutečnilo v Jönköpingu ve Švédsku v roce 1988, bylo bez české účasti. Už při druhém mistrovství v ruském městě Ramensko o čtyři roky později získal Libor Hubáček zlatou medaili v závodě middle. První mistrovství světa v maďarském Veszprému v roce 2006 bylo bez zisku medailí, ale byl zde počátek úspěšných umístění mužských štafet na světových a evropských mistrovstvích. Na tomto mistrovství to bylo 5. místo, o dva roky později na evropském šampionátu mužská štafeta obsadila 4. místo a v roce 2011 v ukrajinském městě Cherkasy vybojovala štafeta opět 5. místo. Významným členem všech tří štafet byl Libor Hubáček.
Posledních šest let bylo velmi úspěšných. Začalo to v roce 2016 v Olomouci, kde bylo 8. ME dospělých a 3. ME juniorek. Do Olomouce přijela necelá stovka reprezentantů z 11 států Evropy. V kategorii juniorek na trati middle získala stříbrnou medaili Anna Formánková a o pár dní později se mohla pochlubit zlatou medailí z klasické trati (long). Anna Formánková společně s Marií Pangrácovou a Lenkou Hornovou obsadily skvělé třetí místo ve štafetě žen. O tři roky později opět v Olomouci bylo mistrovství světa a ženská štafeta zopakovala zisk bronzových medailí. V jejím složení došlo ke změně, kdy Lenku Hornovou vystřídala Anna Pangrácová. Ziskem stříbrné medaile se pochlubila mužská štafeta ve složení: Jan Semerád, Josef Procházka a Marek Spilka. Úspěchy štafet završila smíšená sprintová ve složení: Anna Pangrácová, Jan Semerád, Josef Procházka, Anna Formánková, která potěšila domácí fanoušky ziskem bronzových medailí.
Největší pocta pro sportovce je reprezentovat svou zemi na olympiádě. Deaflympiády jsou vrcholnou soutěží pro špičkové neslyšící sportovce. Deaflympiády (dříve Světové hry neslyšících) organizuje Mezinárodní deaflympijský výbor (dříve Mezinárodní výbor sluchově postižených sportovců – CISS). Konají se samostatně, vždy následující rok po paralympijských hrách. První účast českých neslyšících orientačních běžců na této sportovní akci byla v roce 2001 v Římě. Medailové úspěchy přinesla 24. Deaflympiáda, která se uskutečnila v Brazílii v Caixas do Sul v roce 2021. Závody ale kvůli covid-19 proběhly až v roce 2022. Sprintová štafeta ve složení: Marie Pangrácová, Jan Semerád, Marek Spilka a Anna Pangrácová obsadila 3. místo. Bronzovou medaili získala mužská štafeta: Jan Semerád, Josef Procházka a Marek Spilka. Nejlepšího výsledku dosáhli Marek Spilka a Anna Pangrácová, kteří se umístili na druhé pozici v disciplíně supersprint.
Zkratky:
OZ – orientační závody
OB – orientační běh
ME – mistrovství Evropy
Web Český OB neslyšících – http://csns-sport.cz
Prohlédněte si fotografie
