Nenechte si nic uniknout!
Budeme Vám posílat novinky a informace z muzea přímo do Vaší e-mailové schránky. Tím pádem budete vždy vědět co připravujeme a nic Vám už neunikne!
Od oficiálního založení Krajského muzea v Gottwaldově v roce 1953 bylo zoologické pracoviště až do roku 1992 situováno v areálu zoologické zahrady v budově Tyrolu naproti zámku Lešná. Zde byly také depozitáře zoologických i entomologických sbírek. Řada exponátů byla prezentována v expozici Příroda jihovýchodní Moravy, která byla otevřena v roce 1956. Zaujímala takřka celé druhé podlaží zámku Lešná. Ve druhé polovině 60. let byla vypracována její nová koncepce a v moderním hávu byla znovu otevřena v roce 1971. Stěhování celého oddělení do nových prostor v roce 1992 však znamenalo její definitivní ukončení. Dalším působištěm byla budova někdejší školy v městské části Jaroslavice. Zde byly uloženy i entomologické sbírky, pro preparáty obratlovců se našly depozitární prostory na hradě v Malenovicích. Trofeje lovné zvěře byly využity k výzdobě hradních interiérů, kde si je i v současné době návštěvníci mohou prohlédnout.
Další stěhování pracoviště i sbírek nastalo v roce 2013. Týkalo se vlastně celého muzea, které bylo přesunuto do rekonstruované 14. budovy Baťova továrního areálu. V tomto roce byla otevřena i nová zoologická expozice Zvířata na Zemi a člověk, jenž na půdorysu tří sálů hradu Malenovice nabízí jakousi cestu kolem světa, během které se návštěvníci mohou seznámit se všemi zoogeografickými oblastmi na naší planetě. Zároveň jsou tu nastíněny různé aspekty vztahů mezi lidmi a živočichy (například zvířata v mýtech a náboženství, člověk a lov zvířat, zvířata vyhubená činností člověka, ochrana přírody atp.). Ve 14. budově se nachází i entomologické sbírky, kolekce obratlovců byly uloženy v depozitáři, který byl vybudován v Otrokovicích.
Prvním kurátorem zoologických sbírek byl Ladislav Krejcárek, který působil v muzeu od jeho založení až do roku 1961. Vlastně už v roce 1948 pracoval v někdejším Muzeu města Zlína na Lešné, kde byl nějaký čas jediným odborným pracovníkem této instituce. Entomologii se mohl naplno věnovat až po založení krajského muzea. Byl neobyčejně pilným sběratelem brouků, ale shromažďoval materiál i z jiných hmyzích řádů (blanokřídlí, dvoukřídlí, vážky). K jeho oblíbeným lokalitám patřilo okolí Zlína, Slušovic, Uherského Hradiště, Moravského Písku a Kobylí. Svoje poznatky a nálezy některých vzácných druhů publikoval v několika článcích.
V roce 1954 nastoupil do muzea prom. biol. František Skrášek, který se věnoval především ptákům a savcům. Až do odchodu L. Krejcárka to bylo jediné delší období, kdy v muzeu pracoval jak entomolog, tak i zoolog specializující se na obratlovce. Vzhledem k obsáhlému sbírkovému fondu a nesmírně zajímavé a pestré oblasti působnosti MJVM by bylo vhodné tuto praxi dvou zoologů znovu obnovit. Také F. Skrášek byl publikačně aktivní, věnoval se též přednáškové činnosti a vedl přírodovědné kroužky.
Vlastního preparátora získalo zoologické pracoviště v srpnu roku 1959, kdy na toto místo nastoupil Vladimír Elsner. Krátce po svém příchodu dostal velice náročný úkol – vypreparovat kostru slona indického, který uhynul v ZOO. Tuto práci vykonal doslova v polních podmínkách, neboť část úkonů prováděl pod širým nebem u potoka protékajícího areálem zoologické zahrady, což je z hlediska dnešních předpisů jen stěží představitelné. Kostra pak byla uložena do dřevěných beden. Smontována byla až v roce 2013. K vidění je v již zmíněné expozici na hradě v Malenovicích, kde je prezentován celý životní příběh tohoto tvora, jak se jej podařilo rekonstruovat. V. Elsner se vedle preparátorské činnosti věnoval také entomologii a postupně se vypracoval na znalce tzv. mikrolepidopter. Ve vyšším věku (cca po roce 1987) se už zabýval především entomologií. Publikoval četné nálezy nových druhů pro území Československa, Česka, Slovenska i Moravy a poskytl spoustu údajů do různých studií zaměřených na faunu motýlů jihovýchodní Moravy. V muzeu působil až do roku 1999.
RNDr. Stanislav Svoboda byl kurátorem zoologických sbírek v letech 1962-1987. Patřil k předním českým ornitologům, věnoval se zejména faunistickým výzkumům Pomoraví. Zaznamenával a vyhodnocoval přezimující populace ptáků, dlouhodobě sledoval avifaunu Záhlinických rybníků, které hrají významnou roli během sezónních tahů. Publikoval řadu odborných článků a spoustu času věnoval práci s mládeží. Jeho zásluhou participuje naše muzeum na okresních a krajských biologických olympiádách již od počátku 60. let. Odborní pracovníci muzea každoročně chystají exponáty na praktické poznávací soutěže (botanika, zoologie), dohlížejí na jejich průběh a vyhodnocují jejich výsledky. S. Svoboda intenzívně spolupracoval s někdejším Okresním domem pionýrů a mládeže. Pro přírodovědné kroužky připravoval exkurze a každým rokem býval pověřen vedením týdenních expedicí mladých přírodovědců, které většinou směřovaly do Slovenského ráje nebo Slovenského krasu. Nenapodobitelným způsobem dokázal nadchnout mládež pro biologické disciplíny a někteří z jeho odchovanců se později sami stali profesionálními přírodovědci.
V roce 1986 do muzea nastoupil RNDr. Dušan Trávníček, který se postupně ujal role kurátora všech zoologických sbírek. Zaměřil se na studium vodních brouků, kteří u nás byli do té doby opomíjenou skupinou hmyzu. Tuto faunu sledoval nejenom na jihovýchodní Moravě, ale jako spoluřešitel se podílel na faunistických průzkumech dalších některých územních celků – např. Novohradských hor, CHKO Moravský kras, CHKO Broumovsko, CHKO Žďárské vrchy či Biosférické rezervace Pálava. V jeho rozsáhlé publikační činnosti jsou zastoupeny kromě odborných textů také recenze, popularizační články, cestopisy a eseje. V poslední době se věnuje zejména inventarizačním průzkumům vodního hmyzu v Bílých Karpatech a řeky Bečvy.
Byl účastníkem řady přírodovědných expedic do nejrůznějších končin světa, během kterých pro domovské muzeum nasbíral cenný materiál, ve kterém samozřejmě převažují vodní brouci. Tyto výpravy jej zavedly do Keni (1995), Turecka (1997), Jihoafrické republiky a Namibie (2000), na Srí Lanku (2002), Borneo (2003), Sumatru a Jávu (2004), Madagaskar (2005 a 2007), do Venezuely (2006), Etiopie (2010), Laosu (2011), Albánie (2013, 2014, 2015 a 2017), Maroka (2019). Vždy po návratu z těchto výprav byly koncipovány putovní výstavy o těchto expedicích, které zhlédli návštěvníci na řadě míst po celém Česku. O svoje zážitky z cest se D. Trávníček podělil na nesčetných přednáškách, v rozhlasových pořadech a popularizačních článcích.
Každý z dosavadních zoologů působících v muzeu svým dílem přispěl ke zpracování sbírkového fondu a zároveň uplatňoval svoji strategii jeho dalšího rozšiřování.
Kontakty přírodovědné oddělení
Popis:
Prohlédněte si fotografie
