DEINSTALACE STAVU NA HRADĚ MALENOVICE

Demontáž tkalcovského stavu na hradě Malenovice

Na konci září se zavřely brány hradu Malenovice. Začala velká oprava hradních interiérů, která v roce 2026 vyvrcholí instalací a zpřístupněním nových expozic. Oprava nejen zlepší stavební situaci na této památce, která patří do správy zlínského muzea, ale nabídne návštěvníkům zcela nový komfort a zážitek.

V některých částech objektu bylo nezbytné zrušit stávající expozice a vystěhovat nainstalované sbírkové předměty. Práce začaly 1. října 2024 v expozici Řemesla ze starých Malenovic. Dominantou zadní místnosti je dřevěný tkalcovský stav (E 28400) z druhé poloviny 19. století, který pochází přímo z Malenovic a byl do muzea získán v roce 1973. Během velké sběratelské akce malenovických občanů, které v tomto roce probíhala, se podařilo shromáždit unikátní soubory historických řemeslnických dílen (např. perleťářství, špičkařství, kolářství, sedlářství, kovářství aj.), které se později staly základem nyní končící expozice. Tkalcovský stav z Malenovic se zachoval s napnutou osnovou a připraveným útkem s částí utkané textilie. Svou velikostí (výška 156–177 cm, šířka 122 cm, délka 162 cm) odpovídá rozměrům nejrozšířenějších horizontálních stavů s vysokými postranicemi, které obsluhoval jeden pracovník.

Naši konzervátoři jsou sice mistři devatera řemesel, ale rozhodli jsme se, že na tuto již poměrně specializovanou práci, pozveme odborníky. Proto jsme oslovili mistra nad jiné povolané, tkalce Zdeňka Kubáka ze Strmilova, řemeslníka, který byl v roce 2003 oceněn celostátním titulem Nositel tradice lidového řemesla.

Již pradědeček, dědeček i otec Zdeňka Kubáka pracovali jako tkalci v domácí tkalcovně, která se posléze stala součástí výrobních dílen ÚLUV. Z. Kubák absolvoval studium na Ústředí uměleckých řemesel v Praze, obor tkaní a výroba textilu. Pod vedením svého otce postupně prošel všemi částmi výroby od přípravy vlákna přes snování osnovy až po vlastní tkaní na rozměrných mechanických stavech. V roce 1992 byla strmilovská dílna vrácena v restituci původním majitelům, tedy rodině Kubákových. Provoz dodnes pokračuje výrobou ryze přírodních látek (vlna, bavlna, len). V současné době se zde vytváří především designový bytový textil, jako jsou přikrývky, přehozy, ubrusy, ložní povlečení, dekorační látky a další. Po celou historii podnik spolupracuje s umělci, designéry, architekty a módními návrháři. Jedinečnost výroby není dána pouze kvalitními návrhy vzorů látek, ale také technologií výroby, která zahrnuje celý proces přípravy příze, počínaje čistěním, česáním a spřádáním vlny. Od roku 2010 vede firmu spolu se Zdeňkem Kubákem jeho syn Filip, který postupně přebral vedoucí pozici. Chcete-li se o této jedinečné tkalcovně a jejím sortimentu dozvědět více, doporučujeme navštívit jejich webové stránky .

Demontáž muzejního tkalcovského stavu začala vyjmutím dvou válců, na které se navazovala a navíjela osnova, a tzv. nádobí, jak tkalci říkali listům a hřebenu, mezi nimiž probíhala osnova. Všechny jednotlivé části se musely zabalit do strečové fólie, aby zůstaly ochráněny, nezamotaly se, nepomíchaly anebo dokonce neztratily. Odhalením základní konstrukce se před námi naplno ukázal nejen um předchozích generací, ale také životní nutnost, která domácí tkalce nutila poradit si vlastními silami v co nejkratším čase s jakoukoliv závadou, které se na stroji objevila. Zakázky přece bylo potřeba odevzdat přesně v domluveném termínu! Některé opravy proto působí značně kuriózně. Co například nezvládl udržet jeden hřebík, musel zvládnout druhý, třetí… A když už hřebík nepomáhal, zachránilo situaci, cokoliv co bylo zrovna po ruce, třeba i stará podkovička. Na závěr při rozebírání základní trámové kostry již museli pomáhat všichni přítomní. Pod vedením profesionála ale bylo brzy hotovo.

Pan Kubák nám také pomohl identifikovat všechny problémy, které stav vzhledem k jeho značnému stáří sužují. Muzejní konzervátor, specialista na dřevo Tomáš Koš v průběhu příštího roku předmět ošetří proti aktivitě červotoče a vymění jednu nepůvodní lištu, která svým tvarem působí oproti třem původním značně nesourodě, dále se objevil jeden porušený čep a je potřeba také zpevnit již dosti ztrouchnivělé nohy. Součástí následné montáže bude kromě sestavení také oprava osnovy a její vypnutí tak, aby stav působil autenticky. Návštěvník by měl mít pocit jako by právě tkadlec skončil práce na „díle“.

Pro všechny přítomné bylo mimořádně zajímavé sledovat odborníka při práci, kterou pan Kubák prokládal praktickými postřehy nebo příběhy ze své bohaté praxe. Těšíme se opět na setkání při sestavování našeho tkalcovského stavu, a to v nové expozici, která bude pojednávat o cestě od lněného semínka k hotovému utkanému plátnu.

Ondřej Machálek,

kurátor etnografie