Acta Musaealia 2022

Vychází nové číslo časopisu Acta Musealia

Po roce spatřilo světlo světa další dvoučíslí odborného společenskovědního časopisu Acta Musealia, na němž se vydavatelsky podílí Muzeum jihovýchodní Moravy ve Zlíně a Muzeum regionu Valašsko. Na čtenáře tentokrát čeká 6 původních recenzovaných badatelských studií a 7 drobnějších příspěvků rozdělených do kategorií polemiky, aktuality, personálie a krátké zprávy.

            Blok studií otevírá příspěvek od kolektivu autorů (Bartík, Kmošek, Augustinová a Merta) představující depot bronzových artefaktů z Osvětiman, který byl objeven v roce 2016 díky systematické detektorové prospekci. Nález se po typologické stránce sestával ze tří litých bronzových kroužků a dvou perforovaných plechových objímek. Jejich funkce může souviset s dekorováním oděvu, oděvních doplňků či koňského postroje. Depot je rámcově datován do období kultury popelnicových polí s přesahem do časné doby halštatské.

            Na problematiku působení vojenských hejtmanů a jejich bojových družin na příkladu moravského hradu Starého Světlova v období po skončení husitských válek se ve své studii zaměřil Dalibor Janiš z Ostravské univerzity. Poukazuje také na mechanismy ochrany zemského míru a bezpečnosti v pohusitském období a roli hradů při uplatňování pravidel moravských landfrýdů.

            Třetí v pořadí je studie Heleny Cviklové s názvem Rožnovští barvíři, která nás přivádí do městečka pod Radhoštěm, kde se kolem poloviny 18. století s příchodem barvířů Bayerů z Valašského Meziříčí začalo rozvíjet řemeslné barvení a zdobení látek. Největší prosperity dosáhlo během 19. století, kdy zde provozovaly řemeslo zejména dva barvířské rody – Bayeři a Paschkové.

            Aleš Naňák, pracovník Odboru kultury a památkové péče Zlínského kraje, ve studiích pravidelně čerpá ze svého dlouhodobého systematického mapování kamenosochařských dílen v rámci Zlínského kraje. V tomto čísle časopisu se zaměřil na historii kamenosochařské dílny Jindřicha Náplavy z Buchlovic, který byl činný mezi léty 1884 a 1899. Autor nezůstává pouze u popisu identifikovaných děl, ale snaží se zasadit osobnost kamenosochaře do širšího sociokulturního kontextu.

            Doktorandka Slezské univerzity v Opavě Sabina Máchová ve studii Medikalizace porodnictví na Valašsku v 19. a na počátku 20. století popisuje postupnou profesionalizaci porodnické péče v Rakouském Slezsku, která ale byla v určitých regionech výrazně opožděná za centrálními oblastmi. Jedním z takových míst bylo Valašsko. Prostřednictvím detailní analýzy zdravotních poměrů ve čtyřech valašských obcích (Rusava, Študlov, Lačnov, Zašová) a ve třech městech (Vsetín, Valašské Klobouky a Bystřice pod Hostýnem) autorka přispívá k podrobnějšímu poznání zdravotních poměrů lidových vrstev na Valašsku.

            Pracovnice Státního okresního archivu v Kroměříži archivářka Martina Šlancarová se ve svém příspěvku s titulem Velká válka na malém městě zabývá osudy uprchlíků z různých částí rakousko-uherské monarchie (z východního Haliče a Bukoviny a z jižních svahů Alp), kteří se v průběhu první světové války vlivem válečné situace a pohybu frontových linií ocitli v Kroměříži. Vedle osudů těchto vysídlenců, představuje zcela neznámou činnost učitelského ústavu pro studenty italské a chorvatské národnosti, který se do Kroměříže, přesunul z Terstu.

            V polemickém příspěvku Poznámky ke genealogii pánů z Krásna reaguje Petr Zajíc, referent památkové péče MěÚ Valašské Meziříčí, na článek Dalibora Janiše z minulého čísla časopisu. Doplňuje a zpřesňuje údaje o majetkovém zázemí a příbuzenských vazbách s ostatní šlechtou, včetně jmen dosud neznámých příslušníků tohoto rodu.

            Etnografka Alena Prudká informuje o proběhlé konferenci Mezi etnografií, folkloristikou a muzejnictvím, která se uskutečnila ve dnech 6. a 7. září 2021 v Muzeu jihovýchodní Moravy ve Zlíně jako vzpomínka na nedožité devadesáté narozeniny PhDr. Karla Pavlištíka, CSc. Konference, jejímiž spolupořadateli byli kromě zlínského muzea Klub H+Z a Česká národopisná společnost, se zúčastnila čtyřicítka zájemců z akademických a vysokoškolských pracovišť, z muzeí i z řad poučené veřejnosti. Zazněly odborné příspěvky z oborů, kterým se K. Pavlištík celoživotně profesně věnoval, tj. z etnologie, folkloristiky a muzejnictví.

            Markéta Mercová a Jitka Zezulová připomínají významné životní jubileum historika PhDr. Zdeňka Fišera, včetně bibliografického výběru z jeho bohatého díla za posledních deset let, který sestavila Helena Holická. V podobně milém a upřímném duchu vzpomněla archeoložka kroměřížského muzea Pavlína Daňhelová na svou bývalou kolegyni a jubilantku Helenu Chybovou, která zasvětila práci v Muzeu Kroměřížska téměř čtyřicet let. Ani zde nechybí početná bibliografie prací oslavenkyně.

            Na červen 2022 připadlo dvousté výročí narození Františka Skopalíka, osobnosti neodmyslitelně spjaté s naším regionem. Se základními fakty o tomto rodákovi ze Záhlinic, rolníkovi, písmákovi, vlastivědném pracovníkovi a politikovi seznamuje čtenáře Markéta Hnilicová, etnografka Muzea Kroměřížska. Ukazuje, že jeho dílo k nám promlouvá i v dnešní době a je zdrojem mnoha cenných poznatků o tradičním životě lidových vrstev na konci 18. a v první polovině 19. století.

            Závěr časopisu patří krátkým příspěvkům z terénu. Autoři Jan Anlauf a Pavel Lasztovicza představují nenápadnou památku na dřívější hranice rožnovsko-krásenského panství. Hraniční kámen z 2. poloviny 17. století se zároveň nachází na zajímavé historické lokalitě Hodorf spojené se středověkou kolonizací zdejšího kraje. Ve druhém článku z pera Petra Zajíce se tento badatel věnuje pozůstatkům středověké fortifikace v trati Zádvoří na katastru obce Střítež nad Bečvou. Autor se mimo základního popisu lokality pokouší i o charakteristiku sídla, jehož vznik klade do druhé poloviny 13. století. Zánik fortifikace staví před rok 1376.

            Vzhledem k pestrému tematickému, prostorovému i oborovému záběru letošního dvojčísla časopisu Acta Musealia, tak jak jsme jej představili, věříme, že i toto číslo se opět podařilo maximálně naplnit. Proto doufáme, že si najde čtenáře nejen mezi našimi kolegy ze společenskovědních oborů, ale že může vzbudit zájem i u laické veřejnosti z našeho regionu.

Mgr. Ondřej Machálek,

kurátor etnografie,

předseda redakční rady časopisu Acta Musealia